Logistika, a samozřejmě tedy i doprava, zažívá ve střední Evropě velký boom. Dobrá geografická poloha i rostoucí průmyslová výroba a obrat maloobchodu generují stále větší potřebu mezinárodní i tuzemské přepravy zboží. V posledních letech zásadně vzrostla poptávka po pracovních silách v dopravních službách. Problémy s hledáním spolehlivých řidičů jsou všem důvěrně známé, ale jak je tomu u dispečerů?
Velmi obecně řečeno: dispečer zodpovídá za výběr a co možná nejefektivnější organizaci a průběh přepravy, přičemž hlavním kritériem jsou cena a čas, kdy lze nebo je nutné přepravu uskutečnit – vše při zachování požadované úrovně kvality služby.
Konkrétní nastavení rozsahu zodpovědností a úkolů dispečera ve velké míře závisí na typu organizovaných přeprav. Ve spediční firmě je podstatnou součástí práce dispečera zejména plánování rozvozových tras, zpracovávání objednávek a komunikace s klienty. Ve společnosti zabývající se celovozovými přepravami jde především o zajištění dopravních kapacit pro danou destinaci a čas závozu.
„Kromě koordinace prostřednictvím vlastních nebo nasmlouvaných dopravních prostředků zodpovídá dispečer i za dokumenty spojené s přepravou a za to, aby byly splněny všechny související legislativní požadavky,“ upozorňuje Pavel Synek, konzultant personální agentury SYNERGIE. „Podle zaměření firmy, obsluhovaného regionu a spektra klientů se může jednat například o celní záležitosti či o pravidla spojená s přepravou nadrozměrných nebo nebezpečných nákladů. Vždy samozřejmě s důrazem na rozdíly v legislativě jednotlivých zemí.“
Dispečer může mít práci přidělenou buď podle rozvozových tras, tedy podle regionu, nebo podle klientů. Zde opět záleží na velikosti firmy a jejím zaměření a na portfoliu klientů. Pozice dispečera spadá logicky pod oddělení dopravy, spedičních služeb, pozemních přeprav apod., podle typu a struktury společnosti. Jeho nadřízeným bývá vedoucí tohoto oddělení.

Je třeba mít na paměti, že i když činnost dispečera pozemních přeprav zahrnuje mnoho organizační práce, nejedná se o manažerskou ani obchodní pozici. Přestože tedy do jeho kompetence mnohdy spadá i najímání dopravy, jeho vyjednávání obvykle zastřešují rámcové smlouvy o podmínkách poskytování dopravních služeb. Dispečer tak mívá k dispozici seznam spolupracujících dopravců. Ty může podle požadavků konkrétní přepravy oslovit, případně porovnat cenové nabídky několika dopravců na danou zakázku a vybrat nejlepší nabídku.
Významnou část práce dispečera představuje administrativa spojená jak se zajišťováním dopravní kapacity, tak i s objednávkami na přepravu, fakturačními doklady a dalšími potřebnými dokumenty.

Člověk pracující na pozici dispečera by měl disponovat zejména dobrými komunikačními schopnostmi. Neustále je totiž v intenzivním, zejména telefonickém styku s řidiči i klienty. Dále musí zvládat organizovat dopravu a tok nemalého množství informací a dokumentů. Třetí důležitou vlastností je rozhodnost, nezbytná pro úspěšné zvládnutí rušného dne a nečekaných situací. „Cenné jsou také analytické schopnosti, tedy umět vyhodnotit situaci a navrhnout optimalizaci tras a postupů,“ doplňuje Pavel Synek. „Zapomenout nesmíme ani na schopnost orientovat se na cíle a dosahovat jich vzhledem k měnícím se potřebám klienta. K tomu se pojí schopnost flexibilně reagovat na změnu situace.“

Z hlediska vzdělání nepotřebuje řadový dispečer pozemních přeprav speciální znalosti. Firmy tak při obsazování této pozice hledají kandidáty se středoškolským vzděláním. Preferují dopravní obory, ale není to zásadní podmínka. Firmy jsou ochotny zaučovat čerstvé absolventy, přirozeně však dávají přednost kandidátům se zkušenostmi s koordinací a plánováním přepravy a s přehledem o dopravním trhu. Ve svých požadavcích kladou důraz na organizační schopnosti, pečlivost a komunikační dovednosti. Pro vnitrostátní pozemní přepravy většinou nejsou vyžadovány jazykové znalosti. Nicméně pokud má firma velkého klienta, s nímž je třeba komunikovat určitým cizím jazykem, situace se samozřejmě mění. Platové ohodnocení dispečerů se odvíjí především od jejich zkušeností. Začínající dispečer silničních přeprav může získat plat od 15 000 Kč výše. V závislosti na zkušenosti a případné potřebě znalosti cizího jazyka může růst až k hodnotě okolo 25 000 Kč. Pouze pokud má dispečer širší zodpovědnost, například má na starosti začínající kolegy či nabízení přepravních řešení, tj. volných přepravních kapacit, může pomýšlet na vyšší plat.